
Musel mi vypadnout nějaký článek, protože další věc, kterou jsem si pamatovala, bylo ranní probuzení. Měla jsem kocovinu jak vrata, ale aspoň že jsem byla ve svojí posteli. Pomalu jsem přicházela k sobě, rukou si stínila oči, protože všechno bylo moc světlé, a dávala si dohromady střípky ze včerejší noci. Teprve potom jsem zjistila, že jsem nebyla sama. Na židli seděla Nnenna.
Sjela mě pohledem. " Jak ti je?"
" Báječně."
" Jaký to bylo?"
Trhla jsem rameny. " Asi veselý."
" Vypadáš jak někdo, koho právě vylovili z vody."
" Však si tak i připadám."
Vstala jsem z postele a namířila do kuchyně. Napustila jsem do konvice vodu a otevřela okno. Venku pršelo a padala jemná duha. Zhluboka jsem se nadechla a doufala, že ucítím moře, ale vzduch páchl jak smetiště - asi kvůli plesnivým kontejnerům u chodníku.
Přišla Nnenna a dloubla do dortu na jídelním stole. " Dobře, žes nezapomněla."
" Slíbila jsem to, ne?"
" Heidi bude mít radost."
" To jo. Je sladkej jak prase."
Zalila jsem si kafe a odnesla ho ke stolu. Chutnalo hořce a bylo lehce nakyslé, ale pomohlo, tak aspoň něco. Nnenna mě zatahala za rukáv trička. " Měla by ses převlíknout, než tě uvidí Heidi. Stačí, že chodí ve smradlavým vaše máma."
" Už se dovalila?"
" Ne. Musela jsem zůstat přes noc, aby tu Heidi nebyla sama."
Zamračila jsem se. Kde sakra pořád vězela?
" Jenom to vypiju a půjdu se osprchovat."
" Dobrej nápad. Já zatím uklohním Heidi něco k obědu a dám to tu trochu do pucu," řekla. Stáhlo se mi hrdlo. Nnenna pro mě tohle všechno dělala a přitom to nebyla její věc. Připadala jsem si, jako bych měla další sestru.
Vzdychla jsem. " Pozdravuje tě Niall."
Zatvářila se překvapeně. " Fakt?"
" Jo."
Zavrtěla hlavou, jako že to bylo šílené, a natáhla se pro pomeranč a začala ho loupat. " Jestli tohle není padlý na hlavu, tak už nic."
" Líbíš se mu."
" To víš, že jo."
" Prej seš krásná."
Znehybněla a potom pomalu přežvýkla. Vypadala zmateně. Zamrkala. " Krásná?"
" Neuvěřitelně."
" A co ty velký rty?"
" Říkal, že jsou k zulíbání."
Přejela se pohledem. Měla na sobě moje kraťasy a chundelaté papuče. " A co moje nohy? Mám děsný nohy. Hubený a křivý."
" Ne, máš senzační nohy."
" To říkáš jenom tak."
" Niall to říká taky."
" Tak je debil."
Zašklebila jsem se a zvedla prst, jako že zabodovala. Něco ji žralo a já nevěděla co. Něco bylo špatně.
" Niall je náhodou dobrej kluk. Divila by ses, jaká je s ním sranda," řekla jsem.
" To jo no, je s ním hrozná sranda."
Dopila jsem zbytek kafe a dala hrnek do dřezu. Zamračila jsem se. " Nechceš mi říct, o co ti jde?"
" Ani ne."
" Nnenno, co se děje?"
" Nic."
" Tak proč si s ním nevýjdeš?"
Nnennina tvář potemněla. " Hele, Grace," začala. " tohle ti říkám jen proto, že tě znám už strašně dlouho a záleží mi na tobě. Liam je sice v pohodě, ale nemusíš mě proto dohazovat jeho přitroublým kámošům, které zatím nikdo neodpanil."
" Niall není panic."
" To je jedno." Nenna mě chvíli pozorovala. " Musíš si od tý jejich grupy dát trochu voraz. Přestat se kolem nich tak motat. Viděla jsem, jak na tebe Harry posledně čuměl. Hrabe mu z tebe."
" Nehrabe. Jenom jsme se spolu párkrát vyspali, to je celý."
" No, když to říkáš."
" Říkám, protože je to pravda."
Pustila jsem vodu a začala oplachovat nádobí. Nnenna mě rozčílila. Prostě žárlila. Bylo to jednoduché. Harry byl na ni moc vysoká laťka a Nnenna by u něj neměla šanci.
Chvíli jsme byly mlčky. Domyla jsem nádobí a vzala si z ledničky jogurt. Nnenně jsem nic nenabídla. Stejně vypadala, že mě nevnímala, jedla pomeranč a pobrukovala si nějakou blbost, co slyšela v televizi.
Oknem do kuchyně prosvitlo slunce. Omyly nás teplé paprsky. Cítila jsem, jak se mi uvolňovala hruď. Obloha byla jasná a bez mráčků. Už jsem byla trochu klidnější.
Nnenna si poklepala na krk. " Měly bysme se nechat tetovat," řekla. " To jsme vždycky chtěly, pamatuješ?"
To ano. Když jsme byly mladší, ten nápad nám připadal ohromně vzrušující a sexy. Chtěly jsme čínské znaky přátelství a věčnosti na zátylky a vlasy bychom nosily pěkně vyčesané, aby je každý viděl.
" To bysme mohly," souhlasila jsem.
Nnenna si strčila do pusy měsíček pomeranče a pokývala hlavou. " Ty a já, holka. Navěky."












